Exim tours last minute, zájezdy, dovolená. Last minute Egypt, dovolená léto 2012 od cestovní kanceláře: CK Exim tours, ck fischer, firo tour, www.čedok.cz a dalších ck. Egypt, Turecko, Tunisko, Španělsko, Bulharsko, Chorvatsko, Řecko, Rhodos, Kréta, Kypr, Itálie

Dovolená, zájezdy, last minute, dovolená léto 2012 od slm.cz zal. 2001, člen ACK ČR. Rádi Vám zajistíme Vaše dovolená, zájezdy, last minute, dovolená s dětmi u moře léto 2012. Poradíme Vám - mnoho destinací osobně známe! Dovolená léto 2012, last minute Egypt. Pobytové, poznávací zájezdy, které pořádají pojištěné cestovní kanceláře: ck (např. exim tours last minute, www.eximtours.cz, CK Fischer, firo tour - www.firotour.cz, www.čedok.cz, blue style www.bluestyle.cz), ck alexandria. Zájezdy a last minute německých ck. Egypt, Turecko, Tunisko, Španělsko, Bulharsko, Chorvatsko, Řecko, Rhodos, Kréta, Kypr, Itálie

Chorvatsko dovolená

Chorvatsko - dovolená s dětmi u moře, Chorvatsko last minute dovolená. Zájezdy do Chorvatska za nejnižší ceny. Chorvatsko 2012, to je letní dovolená v Chorvatsku s dětmi 2012 podle Vašich představ. Chorvatsko počasí ideální pro Vaši dovolenou. Chorvatsko dovolená ...

Dovolená Bulharsko

Bulharsko letní dovolená 2012. Poznejte krásné Bulharsko, písečné pláže, krásné moře. Bulharsko dovolená s dětmi u moře. Počasí v Bulharsku - nejlepší období je pro dovolenou 2012 v létě. Dovolená v Bulharsku ...

Egypt last minute

Egypt dovolená s dětmi v zimě i v létě. Vhodné počasí Egypt pro dovolenou po celý rok. Vyberte si z naší nabídky zájezdů do Egypta. Egypt Hurghada počasí na dovolenou 2012 ideální období je po celý rok. Egypt last minute, dovolená Egypt ...

Dovolená s dětmi u moře léto 2012

Dovolená s dětmi u moře léto 2012, zájezdy na krásné pláže k úžasnému moři. Turecko, Tunisko, Španělsko, Bulharsko, Chorvatsko, Řecko, Rhodos, Kréta, Kypr, Itálie, ale i okružní plavby lodí. Last minute nabídka zájezdů za nízké ceny do všech destinací. Dovolená s dětmi u moře léto 2012

Najdete u nás i Ubytování Dolní Morava, Ubytování Orlické hory, Ubytování Jeseníky. Dominikánská republika , Guenerve, kosmetika Guenerve eshop, Guerneve, Výroba razítek, razítko online, razítka, Razítka, razítko online, razítka Colop, Razítko došlo dne, Mobilní telefony, příslušenství k mobilním telefonům, Apple, digitální fotoaparáty, PC, mobilní telefony, herní konzole, hry, antiradary, Keramické nože Kyocera
Cestopis Thajsko, Malajsie, Mauricius, Egypt, Kapverdské ostrovy, Maledivy

 

Cestopisy Thajsko, Malajsie, Mauricius, Egypt, Kapverdské ostrovy, Maledivy

  • Cestopis Kapverdy
  • Cestopis Maledivy
  • Cestopis Thajsko
  • Cestopis Mauricius
  • Cestopis Malajsie

    Maledivy - ráj jako z fotografie

    Maledivy, to je skutečný ráj na zemi. Bílý písek, modré klidně šplouchající moře i nebe, barevné rybky, čistá voda, kokosové palmy, klid, pohoda...

     Ano, mohu potvrdit je to skutečně tak.

    V podstatě pokud se vydáte na Maledivy, nemůžete si zde vybrat špatný hotel. Všechny hotely jsou udržované, samozřejmě jejich kvalita a služby se liší podle * a tím i podle ceny.

    Doporučuji volit nejlépe ALL INCLUSIVE, protože ceny v hotelích bývají vyšší a nemáte jinou možnost než jim jakoukoli cenu za nápoje či oběd zaplatit, protože mimo nějakého půldenního výletu se z ostrova nedostanete.

    Je potřeba si uvědomit, že některé atoly jsou opravdu malinké - o něco větší než fotbalové hřiště... na takovém území je hotel, pláž....

    Maledivy to je i ráj pro potápěče, korálový útes kolem každého ostrova. Bohatý podmožský život - viděl jsem zde manty, žraloka velrybího (nebojte, žere jen plankton, ale byl pčes 10 m dlouhý...). Nádhera!

    Kdo miluje klid a lenošení, pro toho jsou Maledivy ráj.

    Je samozřejmě možné podniknout výlety. Kromě Island hoppingu - výletu na sousední ostrov, bylo skvělé noční rybaření. Neuvěřitelné - vhodíte do vody vlasec s háčkem a pak taháte jednu ryby za druhou, bohužel jsme chytli i malého žraloka, místní hned, že nám ho ugrilují, což jsme rezolutně odmítli, a tak milý malý žralok mazal zpátky do moře.

    Nabízíme zájezdy na Maledivy jak s odletem z Prahy, tak s odletem z Německa, Vídně. Někdy bývají ceny velmi zajímavé, chce to hlídat a pak se hlavně rychle rozhodnout.

    Rozhodně navštívit Maledivy stojí za to!

    Zájezdy na Maledivy můžete zobrazit kliknutím zde.
     

  • Modrý Mauricius

    Těmito slovy se každému jistě vybaví známá známka, ale pro mne mají však i význam jiný – nádherný ostrov v Indickém oceánu,

    který jsem začátkem listopadu navštívil. Stručná charakteristika několika slovy: ráj pro milovníky dobrého jídla, golfu, nádherných pláží, podmořského života, vodních sportů a klidné dovolené.

    Po více jak 12 hodinovém letu a malou komplikací při čerpání paliva v Djibuti přistáváme na Mauritiu na letišti v Plaissance. Jelikož vezu pár piv, nějakou klobásku a susšenky mám trochu strach, protože na Mauritius se oficiálně nesmí žádné potraviny dovážet. Naštěstí se žádná kontrola nekonala. Počasí mne překvapuje - není dusno a ani velké vlhko, jak jsem očekával.

    Měním peníze, a ukazuje se, že to byl dobrý tah, nikde již nenajdu tak dobrý kurz jako na letišti. (28,9 Rupií za 1 USD, v hotelech později nabízejí v rozpětí 24-26 Rupií za 1 USD)

    Nikde neotravují nosiči zavazadel, tak známí z arabských i jiných zemí. Cestu z letiště k busu nám ochotně ukazuje „ujko medvedík“ jak ho nazvala slovenská kolegyně.

    Nikde žádné velké autobusy, ale minibusy pro 20 osob. Jak se později ukáže, je to z důvodu úzkých a klikatých silnic na Mauríciu, kde by velké busy jen těžko projížděly. Nicméně najíždíme na velmi pěknou dálnici, která protíná celý ostrov. Prvně vidíme plně naložené náklaďáky cukrovou třtinou, přetížené cementem … zkrátka pěkný provoz. Na Mauríciu se jezdí vlevo, a řeknu vám zvyknout si na to, že se na kruhový objezd najíždí doleva, nic moc… Nicméně oproti jiným exotickým zemím, značení silnic je velice dobré.

    Již první kilometry nám nechávají shlédnout úžasné scenérie mauricijské přírody. Zeleň všudy přítomné cukrové třtiny kontrastuje s modrou oblohou i majestátnými horami.

    Je zajímavé, že na tak malém ostrově se počasí i krajina mění opravdu po pár kilometrech.

    Je možné půjčit si auto, ceny jsou velmi nízké, začínají od 1000 rupií/den za nejmenší Suzuki Alto. Ale bacha, jezdí se vlevo a zvyk najet na kruhák doprava je silný ….

    Taxíků jezdí dostatek, ale opět platí domluvit cenu předem, nejezdil jsem moc, takže třeba se vám podaří sjednat lepší cenu, já jel 20 km za 200 Rupek.

    Přijíždíme na západní pobřeží do hotelu Victoria, kde se ubytováváme. Hned mažu se šnorchlem do moře zjistit jak to vypadá s podvodním životem. K mému překvapení jsou hned u břehu korály i poměrně živo, hodně barevných rybiček, i když spíše menších. Pláž je pěkná písečná, i když písek v moři po několika metrech mizí a je korálové podloží, což je pro nás milovníky podvodního života ideální.

    Je čas večeře. Do té chvíle jsem se považoval za gurmána, již jsme měl možnost různě po světě leccos ochutnat.

    ALE co jsem zažil při této večeři, to byl opravdu koncert pro všechny smysly. Úžasně servírované všechny chody, a nakonec desert, kdy takovou chuť čokolády jsem ještě v ústech neměl. V kombinaci se skvělým jihoafrickým vínem - Opravdu něco neskutečného. Francouzský vliv se nezapře. Což je fakt i vzhledem k tomu, že místní řeč – kreolština je z 80% francouzština.

    Potkali jsme jednu francouzsku a ta nám vyprávěla, že jim vůbec francouzsky nerozumí, že prý mluví úplně jinak. Tak jsme se jí ptali v čem jinak jaký jsou rozdíly. No a jak nám to vysvětlovala, tak rozdíl bude asi tak obrovský jako mezi češtinou a slovenštinou.

    Ráno opět hurá do moře. Mám rád ranní koupání v moř. Nikde nikdo, všude takový až nábožný klid….

    Vnitrozemím ostrova se vydáváme napříč na jeho východní stranu. Cestou nám příroda nabízí nádherné vyhlídky, potkáváme milé a ochotné místní obyvatele. Děláme první zastávky po místních obchodech, protože jak známo na Mauriciu je levný textil. Což jak se ukazuje je fakt. Vyrábějí tu věci pro známe firmy, ale nejvíce prodejen je tu Polo Ralph Lauren (viz. www.polo.com), které nabízejí oblečení za fakt pěkné ceny, navíc se dá i úspěšně smlouvat.

    Jako další artikl zde velmi úspěšně prodávají neskutečně širokou nabídku dárkových předmětů. To není však moje parketa, takže o tom se více ode mne nedovíte.

    Kupoval jsem dvě trička (ne značková) chtěl 300R za jedno (nesmysl!!!) usmlouval jsem to na 160R za obě dvě a pak mně napadl malý fígl. Zkusil jsem mu to dát v dolarech. 160 R je asi 6 USD. Nabídl jsem mu 4 USD a on, jo , že je to OK. Takže spokojeni jsme byli oba. Pěkný tričko za 2 USD, to jde. Ostatně fígl se smlouváním v rupiích o potom převod na dolary jsem použil úspěšně ještě několikrát. Nějak jim dělá problém to přepočítávání, ale beztak na tom mají tolik, že jsme spokojeni všichni, že jo.

    Zastavujeme se v hlavním městě Port Luis, abychom se v něm trochu porozhlédli. Mířím na místní tržiště, úžasné barvy vystaveného ovoce a zeleniny lákají, neodolám a kupuji si krásně nařezaný ananas a mango. Jo, ta super chuť sladkého ananasu, to se nedá srovnat s tím, co lze koupit u nás. Jdeme dál a mohu doporučit návštěvu „masny“ na tržnici. Myslím, že by evropští komisaři koukali, jak se dá prodávat maso a další dobrůtky z něj. Visící drůbež, v jiné hale vepřové, v další ryby …. Fakt zážitek, až na ten smrad. Holt teplo opravdu nedělá masu dobře.

    U jednoho stánku jsem našel vanilkovou esenci, ta je bezvadná, znám ji ze Srí Lanky. Mám rád, když se vanilka přidá třeba do nějakého krému a tak. Mňam. Ptám se kolik stojí, prý 825 R, ale po čase se dostáváme na cenu 350 R. Nicméně i to se mi zdá hodně a tak odcházím bez vanilky. Naštěstí! Přes ulici je supermarket a tak jdu omrknout místní ceny potravin. A co nenajdu – vanilkové kapky tu samou lahvičku za pouhých 86 R, mé srdce skrblíka zaplesalo a vanilka je moje.

    Ceny potravin jsou na úrovni jako u nás, něco dražší (např. salámy, sýry, oříšky, sladkosti a sušenky), něco levnější.(rum 1l od 68 R, ryby kolem 100 R za kg, pečivo, třtinový cukr 4 R za kg, banány 14R …)

    Obecně jsou fakt ceny v supermarketech velmi příznivé, bez problému koupíte, co chcete. I dobrá jihoafrická vína již od 60R za láhev. V supermarketech a hotelech je nejlepší platit kartou – tak máte nejlepší kurz.

    Tak když jsme u cen, tak ještě ceny v restauracích. Zase záleží jak jaké restaurace a jaké jídlo Běžně se dá najíst od 250-500 R za jídlo vč. pití, ale např. v Port Louis jsem měl smaženou rýži s kuřecím za 90R…

    Dělají tu koktejly, jako v dominikánské, tak jsem si s oblibou dával piňu coladu a další. Kupodivu mají dobré pivo. Jmenuje se Phoenix a je dost silný – jo anglický vliv je znát.

    Tak to byly nákupní odbočky a teď zpět na cestu. Pokračujeme vnitrozemím, které skýtá nádherné vyhlídky a kontrasty barev, všude pole s cukrovou třtinou a staré mlýny na cukrovou třtinu. Místní obyvatelé žijí různě. Od plechových boudiček u smetišť, až po luxusní vily v tropických zahradách.

    Výhodu mají tu, že slaví skoro pořád nějaký svátek. Je to dáno tím, že na ostrově jsou zastoupena všechna náboženství, a jelikož jsou lidé ohromně tolerantní slaví všechny svátky spolu. Budhisté s křesťany i hinduisty ..

    Když jsme u hinduistů, jejich pole a domy poznáte podle toho, že tam mají umístěné červené vlaječky, aby odháněly zlé duchy.

    Každý hotel má v nabídce mnoho vodních sportů za cenu, kterou miluji, totiž zdarma. Některé hotely nabízejí zdarma dokonce i vodní lyžování, což jsem neopomněl mnohokrát vyzkoušet! Paráda. Zkusil jsem i parasiling, viset na padáku taženém motorovým člunem. Cena po domluvě byla příznivá, 600R za osobu. Rozhodně doporučuji je to zážitek, když vás poryv větru plácne do vody nebo naopak vynese pěkně vysoko a můžete se pokochat pohledem na nekonečné pláže v azurové vodě.

    Podnikáme nejrůznější výlety do vnitrozemí i po plážích ostrova. Doslova ostrov projížídme křížem krážem. Nebudu popisovat detailně jednotlivé výlety. Jen heslovitě:

    Úžasný je sopečný kráter Trou aux Cerfs 700 000 let starý,

    Grand Bassin – posvátné jezero hindů, kde jsme potkali spoustu krásných opiček,

    Chamarell – sedmibarevná země – místo, kde je půda zbarvena do mnoha pastelových odstínů, paráda. Navíc zde je několik želv, které můžete dle libosti fotografovat,

    Vodopády v Chamarell – 96 metrů vysoké – dost dobré…

    Botanická zahrada v Pamplemousse s mnoha nádhernými stromy a květinami,

    Tamilský chrám v Port Lois, úžasně pestrobarevný,

    Super zážitky nám také poskytla plavba katamaránem na západ slunce a plavba lodí/ponorkou Nesse nad korálovými útesy v Grand Baie – což je mimochodem moc pěkné městečko na severu s mnoha krámky a restauracemi.

    Co se týká počasí, východní strana ostrova je prý větrnější. S tím se dá jen souhlasit, to větrnější někdy bývá opravdu dost silné. Osobně, jelikož nemiluji vítr, bych dal přednost severní nebo západní straně ostrova.

    Moc pěkné je ubytování v apartmánech Jet 7 ve Flic en Flac. No apartmánech, já bych spíš řekl v super prázdninových bytech. Jedná se o byty, které jejich majitelé nevyužívají a pronajímají je pro turisty. Jsou to až 100m2 velké, plně vybavené nové byty, k veřejné písečné pláži a do supermarketu cca 300-400 m. Fotky a popis i s cenami zájezdů najdete na www.super-last-minute.cz. Flic en Flac je pěkná prázdninová vesnička s mnoha restauracemi, bary, atd….

    Mauritius je ideálním místem pro vyznavače golfu na ostrově jsou 9 jamková i 18 jamková hřiště (těch je 5, jedno zcela veřejné ve Vacoas) ostatní jsou u různých hotelů.

    S výběrem hotelu Vám rádi poradí na www.slm.cz.

    Co mne překvapilo, bylo, že na letišti znali jen jeden váhový limit – 32 kg/zavazadlo, což mne potěšilo, protože povolených 15 kg na osobu mi tedy opravdu nestačilo. Naštěstí o 15 kg na osobu se tu nikdo nezmínil, ale jak to bude v budoucnu to nevím.

    MAURITIUS

    Perla Indického oceánu-64km dlouhý a 47 km široký ostrov Mauritius leží 800 km východně od Madagaskaru.Spolu se sousedními ostrovy Rodrigues a La Réunion tvoří souostroví Maskarény. Všem zájemcům o atraktivní a zajímavou dovolenou, v exotickém prostředí jednoho z mála rájů na zemi, nabízí Mauritius přímo ideální podmínky. Nejvyšší komfort, individuální servis, luxus elegantních hotelů afroasijské architektury, jedinečná krása romantické krajiny, bizardní struktura vrcholků vyhasnuté sopky, překrásné pláže s bílým pískem, úchvatné laguny, korálové útesy (ráj pro potápění), které chrání pláže před příbojem a tyrkysově modrá voda, vždy příjemně teplého oceánu, jsou zárukou absolutní spokojenosti i pro toho náročnějšího zákazníka. Jen málokde na světě jsou hotely, kde mají stejný počet návštěvníků tak jako hotelového personálu. Mimo tropické rostliny a stromy zabírají plantáže cukrové třtiny zhruba 90% plochy ostrova, typickým produktem je bílý rum, který nesmíte zapomenout ochutnat.

    Obyvatelstvo je tvořeno pestrou směsí různých národností asijského, afrického a evropského původu, které však žije ve vzájemné shodě a společně slaví všechny hinduistické, křesťanské, muslimské i buddhistické svátky. Úředním jazykem je angličtina, místní však hovoří většinou francouzsky/kreolsky. Výhodou kosmopolitního charakteru ostrova je i bohatá a různorodá nabídka vynikající místní kuchyně, od francouzské, čínské, indické až po domácí kreolské speciality.

    Byli to Arabové, v 16 století, kdo první navštívili ostrov. Po nich následovali Holanďané, Francouzi a Angličané, ti používali ostrov jako zastávku pro lodě křižující Indický oceán.

    Právě Holanďané seznámili svět s cukrovou třtinou a tabákem. Bohužel také zničili obrovskou část ebenových lesů a tím vyhubili ptáka Dodo, který se vyskytoval jen na Mauritiu. Dnes je známý už jen jako typický suvenýr, který nechybí v žádném zavazadle návštěvníka, opouštějícího tento nádherný ostrov. Francouzi zanechali ostrovu jazyk (místní kreolština je ze 70% shodná s francouzštinou), výbornou kuchyni a výjimečné hotelové služby. Angličané změnili na Mauritiu systém dopravy, a proto se zde jezdí vlevo. Ale protože hustota dopravy není vůbec velká (s výjimkou hlavního města Port Louis), populárním zpestřením dovolené může být pronájem auta (orientační cena auta je okolo 2000CZK/den). Pokud někdo uslyší slovo Mauritius představí si exklusivní dovolenou. Ano to je pravda, ale ne jenom to. V naší nabídce najdete jak oblíbené hotely střední kategorie za velice výhodné ceny, tak i moderní apartmány s možností individuelního stravování. Mimo luxusní hotely a resorty jsou ceny nižší než u nás. Čeští občané, kteří cestují na Mauritius na méně než 30 dní nepotřebují vstupní víza. Pro pobyt v této krajině není předepsáno žádné povinné očkování. O možném riziku se informujte u svého lékaře, resp. v očkovacích střediscích.

    PLÁŽE: Ostrov situovaný na východ od afrického kontinentu byl před milióny let formován sériemi sopečných erupcí do dnešního tvaru s lagunou, která je podél celého ostrova chráněna od oceánu korálovou bariérou. Právě díky ní má Mauritius nespočet bílých pláží s jemným pískem, které se ztrácí v tyrkysově modré laguně. Při procházkách po krásných plážích můžete najít také opuštěné romantické zátoky nebo zelené palmové háje, exotické zahrady přímo kontrastující s pískem, azurovým mořem a zářivě modrým nebem. Lehátka a slunečníky na hotelových plážích jsou zdarma. Nejkrásnější a nejznámější pláže ostrova: Belle Mare, Flic en Flac, Le Morne, Trou aux Biches, Trou d ´ Eau Douce či Blue Bay. Rozlehlé pláže s dobrými podmínkami pro vodní sporty jsou na východním pobřeží (větrnější část ostrova). Menší ,ale velmi romantické jsou na severu.

    SPORTY: Téměř každý hotelový resort má centrum vodních sportů s půjčovnou vodních šlapadel, kánoí, windsurfingu, vodních skútrů, ve většině je i potápěčské centrum. V hotelech jsou často k dispozici i tenisové kurty, stolní tenis, fitness, plážový volejbal, minigolf. V neposlední řadě je na ostrově několik kvalitních golfových hřišť, takže ostrov je vhodným místem nejen pro potápění , ale i pro vyznavače golfu. Zajímavostí na Mauritiu je , že většina těchto sportovních aktivit je poskytována hotelovým hostům úplně zdarma.

    FAKULTATIVNÍ VÝLETY: Jelikož Mauritius je relativně velký ostrov s množstvím rozdílů a zajímavých kontrastů mezi jednotlivými pobřežími, skoro každý návštěvník se během pobytu vydá na výlet mimo plážový resort. Nejpopulárnější a nejatraktivnější jsou

    ILE AUX CERFS - celodenní lodní výlet na známý ostrov s panensky bílými plážemi, tyrkysovou lagunou i s možností různorodých vodních sportů. (cca 1400CZK)

    SPICE ROAD - celodenní autobusový výlet do zahrad Pampplemouss, kde budete obdivovat bohatou exotickou i endemickou faunu.

    Dále navštívíte hlavní město Port Louis, kde navštívíte poštovní muzeum a také se světoznámý Modrý Mauritius, což je typický místní trh, kde si můžete nakoupit směsi koření, tropického ovoce, a dále moderní nákupní centrum Waterfront. (cca 1000CZK)

    MOSAIC - celodenní autobusový výlet po ostrově s návštěvou sklárny, továrny na výrobu lodních modelů, vulkanické jezero Grand Bassin, Black River Gorges. (cca 1400CZK)

    MÍSTNÍ CENY: Pro lepší přehled o vedlejších výdajích po dobu dovolené na Mauritiu uvádíme některé orientační ceny v místní měně. (*1 Rs=cca 1 CZK)

    Hotelová restaurace/bar(např.Le Preskil):

    káva=60* cola,fanta, minerálka=60* pivo=75* cinzano=75* gin, vodka=70* ballantines=120* malibu =70* zeleninový salát=150* boloňské špagety=180*

    sendvič=150* hamburger s hranolkami=180* ryba na grilu s hranolkami=250*

    SUPERMARKET .cola 1,5l=20* pivo 0,33l=17* minerálka 1,5l=8* banány 1kg=10* pomeranče 1 kg =22* chléb=14* jogurt=8* víno 0,7l=60

    Potápění:
    http://www.mauritius-islander.com/water_sports.htm
    http://www.geocities.com/visit_mauritius/Teksten/diving.htm
    http://www.wardhouses.com/wardhouses/diving.htm

    Zájezdy na Mauricius můžete zobrazit kliknutím zde.

    Malajsie – asijské Švýcarsko

    Na cestu do Malajsie jsem se těšil již dlouho. Po zkušenostech s českými charterovými letadly jsem dlouho vybíral leteckou společnost. Nakonec jsem si vybral Malaysia airlines,

     

    které již několik let po sobě jsou držiteli ocenění za péči palubního personálu o cestující. A vybral jsem dobře!

    Letěli jsem obrovským Boeingem 777, všude prostoru, každý měl své video a audio program + cca 10 počítačových her, personál neuvěřitelně ochotný a stále s úsměvem na rtech. Let byl fakt ALL INCLUSIVE, popili jsme vínko (v letadle po minulé zkušenosti s flekem červeného vína už piju jen bílé…), i nějaký panáček padl, jídlo vynikající i zmrzlinka byla. 11 hodin letu bez mezipřistání uběhlo v pohodlných a velkých sedačkách jako nic. Po přistání v Kuala Lumpur se personál letadla seřadil do špalíru a každému cestujícímu každý z nich zvlášť poděkoval. Jsou milí.

    Asii mám moc rád, ale Kuala Lumpur snad ani Asie není. Letiště je super moderní, uprostřed terminálu deštný prales, mezi terminály jezdí bezplatný vláček, vše lesklý mramor, kov, sklo. Bohatství ze všeho úplně odkapáva, jako ropa, která je toho příčinou. Z letiště můžete jet do centra Kuala Lumpur expresem 75 km za 28 min a cca 180,-Kč jedna cesta.

    Malajci si nežijí nijak špatně: neplatí daně, do důchodu chodí ženy ve 46, muži až v 56 letech, důchod mají 70% posledního platu. Navíc zaměstnavatel povinně platí z každé výplaty 11% na soukromý účet důchodový, na který zaměstanec může sáhnout až v penzi. Je to hodně podobné jako nám připravuje naše starostlivá vláda, že?

    Co mne ale nejvíc překvapilo byla čistota, všude i na ulicích neuvěřitelné čisto, žádné smetí, papírky, nedopalky…

    Teplotu 35 stupňů a vyšší vlhkost jsem předpokládal.

    Po hlavním městě se můžete pohybovat pěšky, taxíky nebo tzv. monorailem – dráhou, která je nad silnicí a jezdí po ní vlak na magnetickém polštáři. Na naše poměry je neuvěřitelně drahý, cca 7,-Kč jízda.

    Konečně jsme u Twin Towers Petronas – snad nejznámější dominanty Kuala Lumpur. Výška je neuvěřitelná, ale co mně dostalo, celé je to z nerezu!! Vnitřek i venek jen nerez a sklo! Hned jsem se pídíl po možnosti prohlídky. V suterénu je možné objednat prohlídku zdarma, dají vám lístek s časem prohlídky, já to měl za 2 hodiny. Tak jsem vyrazil ven a obhlížel a fotil další mrakodrapy, které tam rostou jako houby po dešti.

    Nastal čas a tak jsem se vrátil zpět do Petronasu, po prohlídce přísnější než na letišti vstupujeme do výtahu a ten nás neslyšně unáší do 40 patra, ke známým lávkám, kde je možné obdivovat krásy Kala Lumpur z výšky.

    Je to neuvěřitelné před 100 lety tu byla jen džungle a dnes…

    Další zastávkou byla TV věž, s rychlovýtahem, kdy při tom fofru,jakým jede mně zalehly uši. Nahoře je panoramatická vyhlídka a restaurace. Odtud je celé město jako na dlani, stojí to určitě za to!

    Dva dny utekly couráním po městě, a ráno odletáme na ostrov Langkawi, údajně nejhezčí malajský ostrov na straně do Indického oceánu.

    Už letadle před přistáním na Langkawi vidím z letadla pěkné pláže … Jo ostrov je to moc pěkný, na relax jako stvořený. Ubytováváme se, vyrážíme se koupat, a odpočívat, abychom byli čerství večer do knihovny. Jo to musím vysvětlit, tak tedy:

    Přijede televize za bačou, že by s ním jako chtěli natočit rozhovor pro dětské vysílání. Tak mu režisír říká, normálně nám řekněte , co od rána děláte, aby měli děti představu o životě, jakým tu v horách žijete. Bačo dobrá, klapka, jedem!

    A bača začne: ráno vstanu, dám si jednu slivovici, no a pak ještě do druhé nohy, že jo, posnídám špek a aby mi nebylo blbě, dám si slivovici. Pak jdu a vyženu ovce na horu. To se člověk zadýchá a tak na rozproudění krve si dám slivovici… STOP křičí režisér, to je dětský pořad, a vy za půl hodiny už máte v sobě 4 slivovice! To nemůžu vysílat! Heleďte tak řekněte místo slivovice něco jiného, jo? Rozumíte? Bača přikyvuje a tak začnou točit znovu, klapka, jedem.

    A bača opět spustí: Ráno vstanu, přečtu si knížku, no a pak ještě jednu, že jo, posnídám špek a aby mi nebylo blbě, přečtu si další knížku. Pak jdu a vyženu ovce na horu. To se člověk zadýchá a tak abych si odpočnul si přečtu další knížku. Během dne pak ještě přečtu tak 4-5 knížek. No navečer pak seženu ovce zpátky a jdeme s kamarády do knihovny. Tam čteme, dokud nás nevyhodí, ale pak jdeme k Jožkovi, on má vlastní tiskárnu….

    Tak tedy proto knihovna..?

    Po pár dnech nás lenošení přestává bavit, tak vyrážíme lanovkou na vrchol nejvyšší hory Langkawi, do výšky 709 m.n.m. Nějakou lanovkou už jsem jel, ale tohle jsem ještě nazažil, závarečná část stoupání je be podpěr, lano slušně prověšený, docela hukot. Fakt dost hustý.

    Na vrcholu jsou vyhlídkové terasy, krásně vidíte celý ostrov kolem dokola. Moc pěkný.

    Berem taxi a jezdíme po ostrově, za 3 hodiny po nás chce cca 600,-Kč v přepočtu samozřejmě, platí se tu malajskými ringity.

    Na další den si bookojeme lodní výlet spojený s krmením mořských orlů a koupáním ve sladkovodním jezeře.

    Ráno nás na pláži čeká bárka, ale závěsný motor svými rozměry budí respekt. Nasedáme a hned dostáváme záchrané vesty. Jizda je rychlá, ale v pohodě. První zastávka je na opuštěném ostrově s bílou pláží a restaurací.

    Poleháváme, koupeme se a čteme knížky. Ani se nám už nechce jet dál, ale průvodce je mile nekompromisní. Tož nasedáme a jedem krmit orly. Po cvhilce jízdy vjíždíme do zátoky, kde jsou samé mangrovy, ukazují nám jak na vodě plují semena mangrovů. Pak naházeli nějaké krmení do vody a za chvilku už nad námi začalo kroužit hejno orlů, možná tak kolem stovky ptáků. Slétávali níž a níž, až se první odvážlivci začali dotýkat přži sbírání žrádla hladiny. Chvilkama jich bylo tolik, že to bylo až nepříjemný a dost to připomínalo známý film.

    Siluety orlů na bílých mracích vypadaly fakt impozantně. Ale time is over a jede se dál. Čeká nás sladkovodní jezero. Hned po vystoupení na břeh nás vítá rodina opiček s malinkou opičkou. Všichni fotíme jak o život, je to roztomilé… ňu ňu ňu. Přelezeme malý hřeben a jezere se nám ukazuje v celé kráse. Mají tam ohrazený malý bazének a průvodce hledá odvážlivce, který do něj strčí nohy (do toho bazénku) ptám se jestli to jsou piraně, směje se, a prý že ano. Nakonec se jeden odváží a strčí nohy do vody, hned je u nich spousta ryb, vypadají jako sumešci černí s dlouhými fousy a začne masáž. Když ani po pár minutách nemá kolega nohy ožrané, postupně se tedy odvažujeme všichni. Fuj, ze začátku je to dost nepříjemné, studené, slizké, fousky lechtají… ale za čas si člověk zvykne a nakonec musím říct, že to bylo příjemné…

    Začíná pršet, tak nasedáme do bárky a míříme zpět.

    Malajsie je fakt zajímavá země, určitě ale nevynechejte Kuala Lumpur, fakt stojí za to vidět a to nemám velký města rád. Ale tohle je něco jiného….

    Langkawi je fakt krásný ostrov, pro pohodovou dovolenou písečné pláže s bílým pískem, palmy, modré nebe, teplé moře, hrozně milí lidé, klídek, pohoda.
    Takže: Salamat Datang – vítejte!

    Zájezdy do Malajsie můžete zobrazit kliknutím zde.

     

    Kapverdy - Kapverdské ostrovy

    Kapverdské ostrovy (Ostrovy Zeleného mysu) v jižních pasátových mořích.

    Kapverdy - Kapverdské ostrovy

    RÁDI PORADÍME!

    Navíc POKUD koupíte zájezd u nás, PORADÍME TIP NA VÝLET na snad nejlepší místa na ostrově, kam Vás ALE žádná cestovka na výlet nevezme, můžete je projet sami v autě, na skútru.

    Soustroví leží necelé dva tisíce kilometrů severně od rovníku, jižněji než je např. Dominikánská republika, Kuba nebo Jamaica. Nejbližší pevninou je západoafrický Senegal (cca 500 km východně) a Brazílie (necelé 2 tisíce km západně).Souostroví několika desítek ostrovů - větších ostrovů 9.

    Hlavní město Praia, úřední jazyk portugalština, dá se domluvit anglicky, francouzsky, italsky.

    Ostrovy získaly nezávislost na Portugalsku v roce 1975. Turistická infrastruktura je relativně vyspělá. Ostrovy mají nádhernou přírodu (např. činná sopka na ostrově Fogo)

    Civilizačně jsou ostrovy málo africké, spíše antilské nebo brazilské s portugalskou koloniální architekturou (Mindelo). Kapverďané mají tolerantní, mírumilovný a pohodový vztah k životu, k jiným kulturám i k hostům.

    Klima je suché a větrné, teplotně stálé. Tropické s průměrnou teplotou vzduchu 26°C a teplotními rozdíly max. 5°C, teplota vody kolísá mezi 22-25°C, sucho od listopadu do července, období deštů od srpna do října.

    Ostrovy návětrné a závětrné, jelikož v této oblasti vanou celoročně pasátové větry. Z toho důvodu jsou také ostrovy vyhledávány především vášnivými sufaři a vyznavači windsurfingu. Ještě snad větším lákadlem je potápění v průzračných azurových a teplých vodách (především na ostrově Sal).

    Návětrné ostrovy : Santo Antao (779 km2), Sao Vicente (227 km2), Santa Luzia (35 km2 - neobydleno), Sao Nicolau (343 km2), Sal (216 km2) a Boavista (620 km2).

    Závětrné ostrovy: Maio (269 km2), Santiago (991 km2), Fogo (476 km2) a Brava (64 km2).

    Doprava - na letiště na ostrově Sal (turistické centrum souostroví), charter ČSA z Prahy. Délka letu včetně technického mezipřistání(tam i zpět) na Kanárských ostrovech cca 8 hodin.

    Zajímavá destinace:

    - časová dostupnost (let není tak dlouhý jako do Karibiku),

    - celoročně příjemné podnebí suchých tropů (okolo 25-28°C)

    - krásné pláže a teplé moře.

    Výběr hotelů

    - od jednoduchých rodinných penziónů Da Luz (BB) nebo Santa María Beach (BB)

    - pohodlná prázdninová vesnička Murdeira Village (AI)

    - nové hotely Pontao (BB/HB) a Dunas de Sal (HB)

    - tradičně kvalitní Oasis Atlantico Belorizonte/Novorizonte (BB/HB/AI)

    - nejnovější jedinou 5* na ostovech RIU Funana (AI)

    - Hotely – doporučujeme AI INCLUSIVE!!! – potraviny jsou vše dovoz, tedy dražší. Obecně služby na místě dražší. Úroveň AI velmi kvalitní, ale není takový rozsah jako třeba v Egyptě.

    NĚKTERÉ DALŠÍ INFORMACE K CESTĚ NA KAPVERDY

    Při cestě na Ostrovy Zeleného mysu je třeba mít na paměti krajně nízkou úroveň místního rozvoje i jinou kulturní tradici. Kriminalita zde prakticky neexistuje. Turisté jsou vítáni a je jim poskytována veškerá péče. Její rozsah a úroveň však je třeba vždy posuzovat v kontextu životní reality na ostrovech.

    Řada věcí, které považujeme za přirozenou součást života, je zde zajišťována za cenu vysokých nákladů a enormního úsilí. Na ostrovech je nedostatek pitné vody, která je sem dovážena. Stejně tak přes devadesát procent všech potravin a dalšího zboží pro turisty je z dovozu (většinou z Portugalska, z Brazílie a z Jižní Afriky) a tedy velmi drahé a v místních podmínkách luxusní. Elektřina je vyráběna převážně s cílem zabezpečit komfort turistických komplexů.

    To vše je třeba mít na paměti při cestách do vzdálených exotických zemí, které mají návštěvníkovi hodně co nabídnout a ochotně se jim otevírají. Ostrovy Zeleného mysu nabízejí svůj uvolněný životní styl v rytmu mořských vln a místní hudby a tance, pomáhajícím překonávat těžkosti zdejšího života. Návštěvníci mají šanci zde zapomenout na shon a ruch svých všedních dnů a nechat na sebe působit relaxační pohodu zdejší nezkrocené a nezkažené přírody i životní styl, který není diktován ručičkami hodinek nebo zvoněním mobilů.

    Okruh celým souostrovím, kdy klienti navštíví 3 (fakultativně 4) ostrovy během jednoho týdne: Santiago-Sao Vicente (fakultativne Sao Antao)-Sal. Soustroví je velmi rozmanité a každý ostrov je jiný, což dělá okruh zajímavějším. Poslední tři noci si navíc klienti na ostrově Sal odpočinou, protože je mají s programem All Inclusive (v základní verzi v Murdeira Village a v luxusnější verzi v hotelu Belorizonte/Novorizonte).

    Ostrov Sal je turistickým centrem země.
    Písčito kamenitý povrch - charakter jako Fuerteventura, plochý ostrov, krásné pláže. Je zde mezinárodní letiště .

    cca 16 km na J – Santa Maria (rybářská vesnička) - není typická karibská vegetace.

    17 km dlouhý oblouk široké pláže s nejjemnějším pískem mezi mysem Ponta do Leme Velho (na JV)

    a plochým výčnělkem Ponta do Sino (na JZ), teplé moře, záliv chráněn proti proudům.

    Jižněji než Kanárské strovy cca o 2000 km – teplota moře neklesne pod 21 C.

    V současné době je Santa Maria považována za největší turistickou oblast celého souostroví a na pláži Santa Maria se nachází nejvíce hotelových komplexů.

    Velkou atrakcí je solný důl s jezerem (na SV u Pedra Lume) s velkým obsahem soli, které má léčivé, až zázračné účinky na kůži. K tomuto jezeru se dostanete autem cca za 15 minut z vesnice Santa Maria. Nachází se uprostřed bývalého sopečného kráteru, kde se dodnes těží sůl a dováží se na okolní ostrovy Kapverdského souostroví. Doporučuje se zejména osobám, které jsou nemocni lupenkou či jinými kožními chorobami. U jezera jsou instalovaná lehátka a denně se sem sjíždí turisté koupat z celého ostrova.

    Ostrov Sal je určen především těm, kteří chtějí prožít ideální dovolenou v hotelu přímo na pláži a zábavou až do rána. Doporučujeme novomanželům, ideální pro svatební cesty či rodinné dovolené vzhledem k množství animačních programů v hotelových komplexech.

    -surfování, potápění (v okolí řada vraků starých lodí), rybaření, jízda na kolech, horské výstupy aj.

    -pro zkušené potápěče doporučujeme oblast BURACONA (SZ výběžek ostrova Sal pod 450 metrů vysokou horu Monte Grande), Skalnatá zátoka Buracona s jeskyní, do níž se jezdí také potápět. v hloubce 35 metrů tunelu, který je dlouhý 70 metrů, kterým se propluje a vynoříte se v jeskyni, kam prosvítá denní světlo.

    -surf - pláž Santa Maria je specialisty považována za jedno z pěti nejlepších míst pro windsurfing na světě. Vyrůstá tady asi největší středisko atlantického windsurfingu.

    Vítr vane rovnoměrně s pláží a teplota vody je příjemná po celý rok. Pokud se vydáte dál do oceánu, tam pak vanou silnější větry, kde trénují i světoví závodníci. Na plážích v četných centrech vodních sportů je možné si zapůjčit veškerou výstroj.

    -na ostrovech nejsou žádná nebezpečná zvířata ani hmyz přenášející nemoci, nevyskytují se žádné epidemie.

    -suvenýry a místní speciality - výborná vína a pivo, kapverdská lidová hudba

    - časový rozdíl -2 hodiny, v době letního času –3 hod.

    -220 V

    -kreditní karty VISA -kapverdské escudo 100 = 25-26 Kč

    -rent a car – např Hertz nebo Alucar v Santa Marině . Ceny aut s klimatizací:

    cca 4500-4800 CVE – Suzuki 1.3

    cca 6000 Opel vectra 1.8

    cca 6700 Opel Omega 2.0 nebo Nissan Terano

    Fakultativní výlety :

    1/ okruh ostrovem (solné doly, jezero) 2/lodní okruh podél pobřeží s obědem

    3/ na další ostrovy- i letadly

    Passeio Maritimo (celodenní výlet lodí včetně oběda - ryby, plody moře)

    Volta a Ilha do Sal 32 EUR (celodenní výlet po ostrově včetně oběda) Cabo Verde Fun Quad (cca 2.5 hod ekologický výlet v malém vozidle s pohonem 4 kol v nedotčené přírodě jihu ostrova)

    Ilha do Fogo (celodenní výlet na ostrov Fogo, včetně letecké přepravy a oběda)

    Ilha da Boavista (celodenní výlet na ostrov Boavista, včetně letecké přepravy a oběda)

    Ilha de Santiago (celodenní výlet na ostrov Santiago, včetně letecké přepravy a oběda)

    Ilha de Sao Vicente (celodenní výlet na ostrov Sao Vincente, včetně letecké přepravy a oběda)

    Výlety jsou průvodcovány česky hovořícím průvodcem při minimální účasti 25 osob.

    Výlety Passeio Marítimo a Cabo Verde Fun Quad bez českého průvodce.

    Najdete zde široké možnosti dalších fakultativních aktivit (potápění, windsurfing, projížďky podle pobřeží, rybaření na otevřeném moři, vodní skútry, banán, kajaky, šnorchlování, vodní lyže, čtyřkolky, jízdní kola). Ceny u těchto služeb jsou orientační a vycházejí ze skutečnosti minulé sezóny.

    Zájezdy na Kapverdské ostrovy můžete zobrazit kliknutím zde.

     

    Thajsko 2002 – 2545

    Ne, nebyli jsme v Thajsku tak dlouho, ale v Thajsku užívají i budhistický kalendář, který ukazuje rok 2545.

     

    Návštěvu jsme plánovali skoro rok dopředu, nakoupili a studovali různé průvodce – doporučuji...

    Ne, nebyli jsme v Thajsku tak dlouho, ale v Thajsku užívají i budhistický kalendář, který ukazuje rok 2545. Návštěvu jsme plánovali skoro rok dopředu, nakoupili a studovali různé průvodce – doporučuji z nakladatelství Jota - brouzdali na internetu, poptávali po kamarádech a známých. Letenky jsme zarezervovali půl roku dopředu – je o ně velký zájem, ale nakonec jsme na www.slm.cz zakoupili výrazně levnější – za 14.990 Kč - přímý let Praha – Bangkok. Jelikož jsme měli málo času, rozhodli jsme se, že si koupíme i vnitrostátní letenky. Nejdříve z Bangkoku na ostrov Samui a potom z Phuketu zpět do Bangkoku – celkem za 5000 Kč. Takřka 13 hodinový let do Bangkoku jsme přežili celkem v pohodě – jen místa v letadle by mohlo být trochu více. Naše batohy jsme nechali v úschovně (každý za 70 B; 1 Baht=cca 1 Kč). Letenky na ostrov Samui jsme měli rezervované na druhý den a tak jsme vyrazili do Bangkoku.

    Bangkok

    Na webu thailandských královských drah bylo uvedeno spojení vlakem z letiště do centra za 5 B, a jelikož zastávka dráhy je cca 5 min. od letiště, vydali jsme se na zastávku. Vlak měl dle jízdního řádu ve 14.07. Na nástupišti spousty thajců, nápisy jen v thajštině. Nakonec nalézáme vývěsku, ale ouha, vlak prý pojede až v 14.47. Čekáme, přichází nádražák do pokladny, tak se všichni stavíme do fronty. Bohužel něco nezúčastněně píše na počítači a pak přepíše ceduli – vlak prý pojede v 15.25. Tak to ale bez nás, my už čekat rozhodně nebudeme. Jdeme na taxi. Pár jich zkoušíme, chtějí 500 B, odmítám, nakonec jedeme po dálnici za 370 B k chrámu Wat Po – ležícího Budhy. Po prohlídce nádherného chrámu a skutečně dechberoucí sochy dlouhé 46 m, vyrážíme na prohlídku města.

    Čínská čtvrť

    Procházíme čínskou čtvrtí, nabídka jídla u stánků je skutečně široká, nicméně po noci v letadle, kde jsme takřka nepřetržitě jedli, nás nic moc nelákalo. Pravda, některé pochoutky ve 40 o vedru už také nevypadali zrovna vábně. Ona taková syrová rybička vystavená na sluníčku, či grilované kuřátko s hlavičkou láka k zakousnutí …. Procházíme ulice, některé působí opravdu exoticky, až na květinový trh. Takovou záplavu orchidejí, růží a nevím jakých dalších květin jsme ještě neviděli. Záplava květin na náklaďácích, pickupech, vozíčcích v příšerném vedru. Ale všechny stále jako čerstvě uříznuté! Nádhera! Bangkok je určitě zajímavé město, ale v tom vedru a smogu nám jedno odpoledne docela stačilo. Příště se mu vyhneme docela. Ale to už se začíná smrákat a tak míříme hledat ubytování. Nacházíme docela ucházející guest house, domlouváme cenu 350 B. Platíme ihned, říkám majiteli Tonovi, že brzy ráno musíme odjet na letiště, kývá hlavou a usmívá se. Jsme utahaní, tak jdeme spát. Vstáváme v 6.30, ale celý dům je zavřený! Boucháme na dveře, hledáme kudy bychom mohli dům opustit. Společnost nám dělají dva králíčci, kteří volně pobíhají po chodbě. Bohužel, vše je důkladně uzamčeno! No fajn, volám na čísla uvedená na dveřích pokoje, ale bezúspěšně! Co teď? Nacházím „emmergency number“, ale bez volačky. Listuji časopisy a hledám volačku Thajska a Bangkoku. Úspěšně. Volám, poprvé v angličtině. Snad pochopil, ale myslím, že už můj zoufalý tón hlasu hovořil za vše. Za chvíli přichází usmívající se Ton a odemyká. Bereme prvního taxíka a mažeme na letiště. Provoz nebyl silný, tak jsme na letišti včas, dokonce ještě stíháme snídani – naše první thajské jídlo – smaženou rýži s kuřetem, mladou cibulkou – moc dobré. Nastupujeme do turbovrtulového stroje Bangkok airways a míříme na ostrov

    Ko Samui

    Po přistání nás zavezli do nejhezčí budovy letiště, jakou jsme kdy viděli. Žádná okna, dveře, nic. Na kůlech střecha z palmových listů a to je vše. Úžasně vzdušné i bez klimatizace. Přes internet jsme zarezervovali ubytování v IKK Bungalows, má to být tak 3 km od letiště. První taxikář chce 400 B, směji se a říkám maximálně 100, že je to blízko. Asi třetí nás za 100 bere. Je to opravdu blízko, i ta 100 byla zbytečně moc. Ubytování za 550 přímo na pláži je velmi pěkné. Jsme na severním konci pláže Chaweng, je zde nádherný klid. Skoro žádní lidé. Jen škoda, že je tady za odlivu velmi mělké moře, takže ze šnorchlování nebylo nic. Voda teplá jako ve vaně – rozhodně přes 30 o. Druhý den si půjčujeme skútr (za 150) a jedeme na okruh ostrovem. V průvodci psali, že policie vyžaduje přilby. Ptám se po přilbě, divně se na mě thajka podívá, pak vytáhne cosi zaprášeného a s pohledem, no když to chceš …, mi to podává. Kdysi to mohla být přilba. Poloupadlý štítek, nic, čím bych ji mohl zapnout … No vyrážíme. Na motorce jsem neseděl několik let, ale velice rychle se přátelíme. Horší je to s jízdou vlevo. Říkám Evce, ať mi pomůže hlídat provoz. Ale je z té jízdy vlevo ještě zmatenější než já. Jedeme a zkoušíme, co z naší hondy vytáhneme, jedeme už 60 když mne opouští přilba. Než narazila na asfalt, stihla ještě slušně bouchnout Evku do hlavy. Teď už ji ale neztratím, poněvadž už nemá štítek, který nebyl moc aerodynamický. První zastávka je u Big Budhy, Evka vyplňuje nějaký dotazník – odchytl ji nějaký thajec, jestli nemá chvilku, já jdu fotit. Nádherná socha. Jedeme dál, zastavujeme u různých pláží, obědváme ananas a banány, udivuje mě, že některé banány mají pecky! V hlavním městě ostrova Na Thonu objednáváme cestu na další cíl našeho putování na ostrov Phi-Phi. Kombinace loď-bus-loď stojí pouze 400 B, ujišťuji se, že bus je klimatizovaný, platíme a jedeme dál. Odbočka nás zavádí na další turistickou zajímavost – vodopád Namuang. Zastavuje nás nějaký člobrda, a prý jestli chceme vidět vodopád. Přikyvujeme a prý nejlepší je jít tady vpravo do kopce (!!!), ale né podle šipek! Slepě mu věříme a vyrážíme. Vedro k padnutí a já, který nerad chodí vůbec o chůzi do kopce nemluvě, vyrážím na ostrý trek ve 40 st. Funíme, pot z nás teče, ale vodopád nikde. Přelézáme první kopec, a teď mi to, úplně vyřízenému začíná docházet, vodopád musí téct z kopce, tak kam se to šinem? Teď půjdeme podle šipek. Po nějaké době vodopád opravdu nalézáme, ale. Jsme na jeho vrchu! Úžasné, chudák člobrda, jména, která jsem mu dal by si za rámeček nedal. No nic, úplně splavení, žízniví, se vracíme k motorce. Vidíme ceduli vodopád 1 km! Po cca 2 minutách dojíždíme po asfaltce až k vodopádu. No, vodopádu. Představte si vodu z hadice, která teče po skále. Vodopády v Thajsku už vidět nemusím. Jeden mi stačil. Posilňujeme se kuřetem, tak se nálada trochu lepší. Silnice nás vede ke krokodýli farmě. Show byla velká, fotím jako blázen, ale cpát hlavu krokodýlovi do tlamy, no nevím. Vyrážíme dál a zastavujeme na v Butterfly Garden. Úžasní motýli v nádherně pěstěné zahradě, Nádhera. Ale to už se začíná stmívat a jízda potmě ve slunečních brýlích … Tož míříme zpět. Dáváme si večeři, vaří zde opravdu exceletně! Jo, byl to pěkný den. Ráno se nám nikam nechce, tak se válíme jako hadi na pláži. Najednou na mě mává recepční, že mám telefon. Nevěřícně se ujišťuji, … kdo by mě sem mohl volat, když vůbec nikdo neví, kde jsem? Oslovují mě pane Evo, a jestli jsem to já, co včera vyplňoval dotazník u velkého Budhy. Říkám, že ano, a oni, že mi blahopřejí a že jsem vyhrál. Bohužel vzájemná domluva nebyla bez nejasností, ale mluvili o nějakém dárku. Tož se těšíme a vyhlížíme náklaďák až ten dárek přivezou. Bohužel nic. Objednáváme na recepci dopravu na ráno do Na Thonu, odkud vyjíždí loď na Phi-Phi. Za 350 se dostáváme do přístaviště. Vyhlížím náš klimatizovaný bus, ale bezúspěšně. Jdu se optat do cestovky, ale směrují nás do otlučené kraksny už k prasknutí plné thajců a jejich zavazadel. Protestujeme, ale prý je to jen na cestu lodí, pak už to bude OK. Co nám zbývá. Dostáváme VIP místa k sezení přímo za řidičem. Nejdříve za volant vlezl pomocník, nastartoval a pustil větrák. Jen u řidiče, ostatní větráky stojí. Pak přichází Řidič. Vypíná větrák (za hodinou jízdu ho pustil asi celkem na 5 min.) a vyrážíme. Musím konstatovat, že turistický ruch, zejména přepravu turistů mají thajci zvládnutu dokonale. Většinou dostanete na tričko samolepku se jménem cílového místa a oni si vás předávají takřka bez vaší účasti. Klimbáme v autobuse, když slyšíme nějaký povyk – mladý klučina na nás gestikuluje, že máme vystoupit. Bereme batohy a přesunujeme se do cestovky, po chvíli nás klučina nakládá na pick-up s lavicemi na sezení a odváží o několik ulic dál do jiné cestovky, tentokrát s bufetem. Tam se nás postupně sjíždí více a více. Přes ulici stojí pěkný patrový autobus. Že by náš? Čekáme a občerstvujeme se. Když po půl hodině usoudili, že už nikdo nic nekupuje máme dovoleno do autobusu nastoupit. Opravdu pohodlný, klimatizovaný, pěkný autobus. Spokojeně se uvelebujeme do sedaček a vyrážíme. Jedeme thajským vnitrozemím, pozorujeme život a klimbáme. Ozývá se rána, všichni zpozorní, ale autobus ani nezpomalí, jedeme dál. Po cca půl hodině přece jenom zastavujeme u pneuservisu. V pneumatice je asi deseti centimetrová díra. Vystupujeme a sledujeme výměnu kola. Dáváme dvěma malým klukům mentolovou orbitku, asi ji neznali, protože se jim valí oči z důlků a mávající rukou před pusou se snaží odvětrat její pálení. Docela zábavný pohled. K mému údivu je nové kole opět zcela sjeté a trochu jiného rozměru už od pohledu. Ale oni na to asi tak nehledí. Kole je namontováno a my můžeme vyrazit. Šťastně přijíždíme do přístavu v Krabi a přestupujeme do lodi na

    Phi-Phi

    Těšíme se. Všude se o těchto ostrůvcích píše v superlativech. Nádherná příroda, rajské pláže, prý je zde třetí nejlepší pláž na světě vůbec. Na lodi není slyšet vlastního slova, ale raději zůstáváme na palubě, neboť v klimatizovaném salonu je nějak moc na můj vkus cítit nafta. Po dvou hodinách konečně přistáváme na PP. Nádherná voda, úžasné pláže, překrásné skály padající přímo do moře. Udivující krása! Obrovský ruch v přístavišti, všude spousta thajců s nabídkou ubytování. Zdá se nám ale drahé, nabízejí vše od 1000 výše. Prý jsou to, ale úplně poslední volné bungalovy na ostrově. No, odoláváme a nacházíme bungalov za polovic. Osvěžujeme se a vyrážíme zpět do vesničky. Obcházíme diving centra, je jich tu asi deset, ale všichni mají na chlup stejné ceny: 1400 za celodenní trip se dvěma ponory, jídlem a nápoji. Nakonec zůstáváme u Phi-Phi Scuba, jelikož tam potkáváme českého instruktora Aleše. Nechávám si doporučit kam se podívat, kontrolujeme výstroj, potřebuji redukci neboť zde nemají žádné lahve s DIN.

    Shark Point

    Konečně ráno, odplouváme. Prý když budeme mít štěstí, uvidíme žraloka leopardího. Lokalita je to opravdu pěkná, koráli, členité skalní útvary, mnoho života, skvělá viditelnost. Pořád se rozhlížím, když náhle zahlédnu známé žraločí siluety! Jsou tu, a hned dva! Žraloci leopardí! Předvádějí se, proplouvají kolem sebe, hrají si. Fotím, ale bohužel jsou příliš daleko na to, aby z fotek něco bylo. Po obědě – typickém thajském jídle – smažené rýži jedeme na

    Bida Nog

    Opět skvělá viditelnost, a po pár minutách ponoru vidíme na dně v písku ležet asi třímetrového leopardího žraloka. Nádhera, klidně leží a já fotím jako šílený, opatrně se přibližuji, abych ho nevyplašil. Po chvíli usoudil, že už toho bylo dost a důstojně a v klidu se zvedá a odplouvá pryč. Vychutnáváme krásu podmořského života, různobarevných korálů a ryb. To byl pěkný ponor, shodujeme se všichni. Odpoledne se vydáváme hledat Runtee Bay, kde by měl být trochu klid. Ne, že bych měl něco proti lidem, ale co je moc,… Bohužel cesta k vysněné pláži vede přes Viewpoint. Moje vzpomínky na cestu za úžasným vodopádem znovu ožívají. Po půlhodině ostrého stoupání do prudkého kopce konečně stojíme na nejvyšším bodě ostrova Phi-Phi. Pohled je úžasný (na ostrov, na nás musel být úděsný). Chvíli se kocháme panoramaty, leč cesta volá. Prodíráme se stezkou buší, potkáváme se s opičkami a kozou s kůzlaty. Scházíme prudkou stezkou až na pláž. Pláž je nádherná, ale za bungalovy všude binec, nabízejí nám bamboo bungalov za 350, ale není tam elektrika, kterou potřebuji pro akumulátory do foťáku. K pláži přijíždí longtail (člun s motorem z náklaďáku v zadní části, ale vrtule se nachází na konci dlouhé tyče, kterou se i řídí), jelikož jsme utahaní, necháváme se převézt na další pláž. Chce 200, nakonec se domlouváme za 50. No, i s odplutím a přistáním to bylo cca 5 minut. Druhá pláž byla velice podobná Runtee, ani zde jsme však ubytování nenašli. Jelikož se začíná smrákat, dávám se do běhu do kopce!!!, chci stihnout západ slunce na viewpointu. Dvakrát mě sem nikdo nedostane. Dobíhám včas a fotím. Evka příchází o něco později, za úplné tmy sestupujeme do vesničky. Ráno se jdeme opět potápět. Přestože jsem měl naplánovany ponory na jiné lokality, touha vidět opět žraloky je větší, další den se vracím na lokality Bida.

    Bida Nai

    Tentokrát jdu s Fredem, instruktorem, který tvrdí, že ví, kde jsou žraloci útesoví. Nikdo mu to nevěří, dobírají si ho, kdoví co prý kde viděl. Fred nás vede nádhernými skalními útvary, proplouváme různé soutěsky a průrvy, plné života. Náhle mi Fred signalizuje žraloka a ukazuje pod spleť korálů. Opravdu! V klidu tam odpočívá žralok útesový. Spouštím se na dno, naproti němu a začínám fotit. Ale nějak nemůžu zaostřit, přepínám na manuál, ale ani tak se stále nedaří! Kouknu na objektiv a polévá mě horko – je zamlžený! To snad není pravda! Nedal jsem si do pouzdra nový silikagel a trocha vlhkosti a teplo z baterií udělalo své. Toto byl asi nejkrásnější ponor na Phi-Phi, spousta života, nádherné skalní útvary, žralok, muréna … Úžasné. I z nepovedené fotografie mohu potvrdit, že Fred měl pravdu! Odpoledne nás čeká opět

    Bida Nog

    Na ponor jdeme z jiné strany. Všude kolem se prohání spousta ryb, vidíme boxfish, scorpinfish a máme štěstí. Opět si nás připluli prohlédnout žraloci leopardí! Pěkný a pohodový ponor končíme nad vrakem rybářského člunu. Večer, jako každý den míříme do restaurace Pla Seafood, kde mistrně připravují nejrůznější ryby a mořské potvory. Ochutnáváme postupně žraloka, bluemarlin, kingfisch, king prawns, snappera, baraccudu (ta nám chutná nejvíc), chobotnice, sepie, mušle …. Na kari, pepři, česneku, nebo s kešu oříšky, …. Vše excelentní, úžasné. Procházky po ostrově prokládáme thajskýmu palačinkami a ledovými koktejly – shakes, nejlepší je mangový, ale ani banánový, nebo jahodový není špatný. Další den si dáváme volno a jedeme na celodenní výlet kolem ostrovů se šnorchlováním za 500. Lístky kupujeme u „indiána“, jak jsme si ho pokřtili. Dává nám lístečky na slevu, když u něj koupíme další lístky. Postupně navštěvujeme nádherné pláže (Maya Bay, kde se točil film Pláž, …) a krásná zákoutí, vidíme křišťálově čistou vodu plnou korálových ryb. Kotvíme u krásného ostrůvku Bamboo Island, který je vyhlášen NP, šnorchlujeme. Na zpáteční cestě se zastavujeme na Monkey Bay. Je zde tlupa malých opiček, zvyklých na krmení. Nejdříve se přifuní nejstarší samec a postupně se osmělují další a další opičky. Jsou žravé a milé, zejména jedna opice s malou opičkou. Jakmile se ale přiblížíte moc blízko, naježí se a začnou prskat. Docela nahánějí strach. Vracíme se a rozhodujeme se změnit ubytování. Stěhujeme se. Ubytování je výrazně lepší za stejné peníze, ale bohužel voda má barvu poněkud jinou než jsme zvyklí. Evka se chce ihned odstěhovat, odmítám. Domlouváme se, že opustíme Phi-Phi a pojedem se podívat zase jinam. Jdu za „indiánem“ a kupuji lístky do Khao-Laku, a opravdu dostávám slevu – loď+bus za 420. Začalo pršet. Lije jako z konve. Během několika minut jsou uličky zaplaveny vodou. Už chápu, proč mají všechny obchody před vchodem schůdek jako u sprchového koutu. Ještě navštěvujeme jednu z mnoha desítek internet cafe a posíláme maily domů. Phi-Phi je opravdu nádherný, ale na můj vkus je zde poněkud více lidí. Thajci si evidentně nevědí rady s odpady. Uprostřed ostrova, mezi dvěma nejlepšími plážemi vybudovali obrovskou skládku, kde pálí lahve, tašky, ….. Jestli to takhle budou dělat nadále, nevím, jak bude ostrůvek za čas vypadat. Opouštíme malebný ostrůvek Phi-Phi, a vyrážíme na cestu do Khao Laku – malinké vesničky, výchozího bodu na Similanské ostrovy – podle všech zdrojů jedno z 10 nejlepších míst pro potápění na světě. V 8,40 odplula loď, která dle jízdního řádu měla odplout v 9,00. Naštěstí jsme vyrazili dříve, tak jsme ji stihli. V Krabi si nás opět dle nálepky na triku vzorově předali, naložili do klimatizovaného mikrobusu, který se na druhé zastávce zaplnil a vyrážíme do Khao-Laku. U benzinky se dozvídáme, že ještě nemáme dva spolucestující. Batohy na střechu, rozložit další sedadla a je to. Jsem dost vyděšený, vyndávám z batohu automatiku, potápěčský počítač a podvodní pouzdro na foťák. Dohlížím, jak šofér utahuje lano. No, snad nic neztratíme. Vedle Evky sedí nějaký čistotný anglicky mluvící jedinec s velkými rameny a neustále se papírovými ubrousky čistí, začal o obličeje, krk, ruce, teď došel až k prstům u nohou … Naštěstí předjíždíme pick-up s mnichy na korbě, vytahuji foťák, on taky, fotíme. Více jak polovina cestujících vystupuje v Phang Nga, tak zbytek cesty do

    Khao Lak

    absolvujeme jako páni. Průvodce doporučuje k ubytování Nang Thong Resort, takže když se řidič ptá, kam chceme, jsem připraven. Ostatní teprve drží v ruce průvodce a usilovně v něm listují, postupně ze všech vypadne „Nang Thon“. Docela síla, jo průvodce je mocný. Zastavujeme u nádherné tropické zahrady plné kvetoucích orchidejí a dalších květin, před honosným zlatým nápisem Nang Thong Resort II. Pěkné, velké bungalovy, koukneme s Evkou na sebe, že to asi nebude pro naši kapsu. No, ale jdeme se zeptat. Recepční se ptá jestli chceme malý nebo velký bungalov, s klimatizací nebo bez. Chci to nejdřív vidět. Ukazují nám ten „malý“ – jak vypadá potom ten velký? Bungalov moc pěkný, čisťoučko, zkoušíme barvu vody, vše bez chybičky. V duchu si říkám, no dobrá tak se nakonec pobytu rozšoupnem. Ptám se na cenu. 600!!??!! Ptám se asi třikrát, protože tomu nemůžu uvěřit. Takový bungalov by stál na Phi-Phi 6000, ne 600. Recepční s úsměvem stále opakuje 600. Neuvěřitelné!! Vykoupali jsme, prošli po liduprázdné pláži – jaký klid oproti Phi-Phi. Evka se pustila do praní, takže za chvíli náš bungalov vypadal jako místní prádelna. Jako obvykle pobyt začínáme obhlídkou dive center, je jich zde opět celá řada. Plánoval jsem několika denní plavbu liveaboard na Similanské ostrovy, ale bohužel vzhledem k termínu odletu volím jednodenní tripy se třemi ponory za 3600 B. Po snídani v dive centru Similan-divers nás longtail odváží na speed boat, kterou za 80 minut překonáme 50 km vzdálenost na Similanské ostrovy. Plavba je to opravdu rychlá mně není dvakrát dobře. Nadšeně přijímám od Roberta – italského divemastra „medicin“. Ale moc mi nezabírá. Plavbu přežívám opravdu těžce a už se těším do vody. Při briefingu nás Roberto upozorňuje, že zde občas bývají proudy a tak do vody musíme najednou, abychom se neztratili.

    Christmas Point

    Na povel opouštíme loď. Tak silný proud jsem v životě nezažil! Jdeme ke dnu do 33 metrů a makám jako divý, abych naši tříčlennou skupinu neztratil. Dýchám jak lokomotiva, vzduch ubývá velice rychle, stejně jako síly. Trochu polevuji a už mne proud nese zpět. Nadávám, kam nás to Roberto táhne, když najednou se z modra vynoří žralok bělocípý! Fotím, ale i přes skvělou viditelnost je na fotce nezřetelný. Otočí se a je pryč! Nádhera. Bojujeme s proudem a míjíme odpočívajícího žraloka leopardího, docela pěkný kus! Proud se zklidňuje a my proplouváme mezi obrovskými balvany a hejny velkých ryb. V dálce rozpoznávám typickou siluetu napoleonfish. Bohužel zásoba vzduchu je vyčerpaná a musíme z vody. Poté co se ostatní naobědvali – já nějak kupodivu po divoké jízdě neměl chuť - se přesouváme na

    Breakfast Bend

    Tentokrát je to pohodový driftový ponor. Vítají nás korálové zahrady s bohatstvím života. Úžasné tvrdé a měkké koráli, bizardní skaliska a soutěsky potvrzují pověst Similan jako skvělé potapěčské lokality.

    Snapper Alley

    Byla poslední ponorem tohoto dne. A nezůstala svému jménu nic dlužna. Obrovská hejna chňapalů, papouščích ryb, které okusují koráli s neuvěřitelným apetitem, spousta různobarevných korálů, sasanek a klaunů. Opravdu úžasné! Jelikož jsem ani cestu zpět, neprožil tak, jak bych si představoval, chtě nechtě, jsem další tripy vzdal. Na zbytek pobytu se z nás stanou hadi na pláži. Užíváme klidu v Khao Laku – i takřka polovičních cen oproti Phi-Phi, chodíme do krámku pro nanuky, dělám si ochutnávku všech druhů „algidy“ co tam mají, řádíme v takřka dvou metrových vlnách. Pohoda. Vždycky večer jdeme do restaurace Jai na baracudu, ta nám zachutnala, ze všech ryb nejvíce. Poflakujeme se po vesničce, stavujeme se v jedné hospůdce a dáváme se do řeči s majitelem. Ptá se odkud jsme, jak se to dozvídá, má úsměv od ucha k uchu, volá celou rodinu a že prý jeho syn poletí k nám dělat do thajské restaurace. Zůstáváme a pochutnáváme si na nejrůznějších thajských pochoutkách. Blíží se nám termín odletu, tak hledáme způsob, jak se dostat na letiště. Je to asi 75 km, tak tipuju cenu tak na 500 – mimochodem to je cena z Phuketu do Bangkoku klimatizovaným autobusem. Ale ouha. Všichni ve vesničce jsou domluvemi. Jak zaslechnou „airport“ znají jedinou odpověď – 1000. Žádná sleva, zůstávají neoblomní. Jsou všichni domluveni. Ptám se přímo v hotelu, prý za 800, to bereme. Vyrážíme na naši poslední baracudu, byla excelentní. Ráno na nás čeká taxi a my vyrážíme na letiště do Phuketu. Tentokrát letíme s Thai airways, velkým boeingem, mnohem větším, než kterým letíme z Bangkoku do Prahy! Tolik místa na sedačce, a pro nohy! Po cca hodině přistáváme v Bangkoku, máme čas akorát na oběd. Rozhodujeme se pro thajskou jídelnu ve 2 patře. Mně se líbí, Evka moc nadšena není. Pravda, jídelna je taková thajsky lidovější. Ochutnávám všelijaké pochoutky – jakési kuličky přede mnou osmažené, malinké klobásky obalené ve slanině a také osmažené, kuřecí řízek, jakési vepřové … Končíme zmrzlinou. Čas letí, tak odcházíme k odbavení a loučíme se s Thajskem. Thajsko na nás udělalo opravdu velký dojem, nádherná příroda, krásné pláže, moře, palmy. Milí lidé, i pro nás příznivé ceny, excelentní kuchyně.           -padd-

    Zájezdy do Thajska můžete zobrazit kliknutím zde.